Včera jsme jeli s milým na kolo, čemuž se podřídilo i mé stravování:)
 |
| Výborná večeře! |
10:00 (no jo, to ponocování:)) - ovesná kaše (výjimečně s mlékem) se dvěma kostičkami 81% čokolády a broskví
14:15 - konzerva bílých fazolek v rajčatové omáčce, eidam, 4 křehké plátky + latté + banán s arašídovým máslem
17:15 - hrst mandlí, sušené švestky
20:30 - žitné palačinky (čtyři tenčí) s 200g cottage, pórkem, restovanou cuketou a ledovým salátem
23:00 - malá miska Hollandia jogurtu s proteinovým práškem a kakaem, pár doušků banánového proteinového koktejlu pro milého:)
Vyrazili jsme chvilku po poledni - chtěli jsme hned po desáté, ale vše se zpozdilo o můj hysterický záchvat, že jako kardiak to v tom horku neujedu a ať si jede klidně sám, však já si zajdu na koupaliště, taky sama... ehm:)
Po dvou hodinách jízdy (mám pocit, že jsme jeli pořád jen do kopce!) jsme dojeli do cíle, 16 km vzdáleného města. Tam jsme nenašli žádnou restauraci, kde by nám uvařili alespoň polévku, a tak jsme sedli na zahrádku velmi příjemného sportbaru - už venku bylo napsáno, že je tam i dětský koutek, takže jsme usoudili, že "pajzl" to nebude... Tam jsem zjistila, že milý mi sice vzal konzervu, ale ne otvírák a tak jsem se zeptala mladého kluka, který zde obsluhoval, zda nebude vadit, když si sním své přinesené jídlo (v jejich nabídce byl jen nakládaný hermelín a oříšky) a rovnou ho prosila o půjčení něčeho na otevření konzervy - řekla jsem mu, že když se nenajím, bývám protivná a to by určitě mému chlapovi nepřál, on se smál, že to tedy určitě ne...:D
Poseděli jsme, něco snědli, vypili a jeli dále.
 |
| Přesně tak psík vypadal:)! |
Cestu zpět volil milý oklikou údolím, abychom se vyhnuli těm kopcům a byla to paráda. Jeli jsme vesničkami podél potůčku a viděli spousty koní (opravdu co chvilku:)!), nahřívajících se kočiček a já byla nadšená z nádherné kolie, kterou bych bez upozornění přítele úplně přehlédla! Vyšla ze zahrady, ohlédla se a šla rovnou ke mě - byla úplně krotká a milá, nechala se hladit a poslouchala komplimenty:D Když jsem si řekla, že už raději pojedu, aby mě neseřval její majitel, ještě chvilku se za mnou dívala a pak šla opět pomalu zpět do zahrady. Úžasný pes:)!
Půl hodinky od domova jsme si řekli, že se zastavíme ještě do jedné restaurace - zrovna jsme za sebou nechali velký kopec a protože moc nefoukalo, jízda na sluníčku byla vyčerpávající. V restauraci jsem při pročítání jídelního lístku zjistila, že bych si i dala topinku s kuřecím a zeleninou nebo palačinky se zmrzlinou, ale že mi vlastně přijde zbytečné je jíst, když je v tom stejně jen bílá mouka a chemie... Vtipné, že:)? Takže jsem "nenápadně" uzobávala mandle a švestky na doplnění sacharidů a jelo se domů, kde jsem si ty palačinky nakonec přece jenom udělala, ale vrcholně zdravě:)
Takže výsledek včerejšího dne: 35 km, na kolech jsme strávili zhruba 4 hodinky - když já ty kopce vyjíždím opravdu šnečí rychlostí:), ale jsem na sebe pyšná, protože jsem ani jednou nesesedla. Přecvakla jsem na nejnižší převod a po-ma-li-čku šlapala. Přiznám se, že mé denní maximum bude okolo 45 km, více jsem asi nikdy najednou neujela, ale je to spíše proto, že všichni okolo mne považovali za zbytečné mě do něčeho podobného zapojovat...:D
