"Když může ona, můžu i já!" aneb Jak se hubne kardiačce (plus fotky!)

K tomuto příspěvku mě vedl komentář, který jsem ráno na svém blogu četla, konkrétně jedna jeho část:

"cvičení mi vyjde tak dvakrát, třikrát týdně a to je málo.:-( (na tabatu zatím nemám :-))"

A já ve své odpovědi zmínila, jak tabatu (více zde) dělám já - začala jsem pomalu, ve svém tempu a postupně přidávala. A ve "svém tempu" dělám u cvičení vše, jsem na to zvyklá od malička. Člověk po operaci srdce na sebe holt musí být hodnější:)

Narodila jsem se se srdeční vadou, kterou bylo nutné ihned operovat - památku mám od klíční kosti téměř k pupíku a také v diáři ve formě pravidelných návštěv kardiologie. Díky skvělým rodičům mě nikdy nenapadlo to nějak řešit, spíše mě vedli ke čtení než k pobíhání s dětmi venku a ani tu jizvu jsem nikdy nebrala jako problém, nenapadlo mě, že někoho může napoprvé celkem vyděsit, jak mi po čase přiznali kamarádi. Zpětně jsem pak musela ocenit milého za to, že že když ji viděl prvně, nedal na sobě znát žádné překvapení a jen se nadšeně kochal jejím okolím:)

Ačkoliv sama sebe považuji za úplně zdravou holku, která jen někdy nedoběhne tramvaj:), nějaké následky mi zůstaly. Rychleji se zadýchám a nevydržím dlouhou intenzivní námahu. Díky pravidelnému cvičení (v rámci mých možností a s přestávkami na vydechnutí) se mi ale úžasně zlepšila kondice a já můžu bez nadsázky říci, že nyní zvládám více, než některé mé netrénované kamarádky:)! Takže v tréninku se cítím lépe při posilování, zato vyloženě skákavá cvičení vypouštím, zadýchám se během prvních dvou minut a do konce cvičení bych dech nepopadla.

Včera jsem zde chtěla vložit fotku, ať vidíte, že vám o hubnutí nepovídá slečna, které se to nedaří a jejíž rady zřejmě moc nefungují:) - vzdala jsem to, všude jsem si připadala moc široká. Je to tím, že mi při operaci byly přeseknuty svaly, formující štíhlý pas, takže pravidelně posiluji šikmé břišní svaly a zkoumám výsledky. Nějaké jsou, ale "vosí pas" mít nebudu. Velkým povzbuzením mi ale bylo, když jsme s milým nedávno viděli stánek jedné pojišťovny, kde měřili tělesný tuk - ihned jsem se vrhla ke slečně s přístrojem:) a výsledek předčil má očekávání - 20,5 %, což je u ženy spodní hranice. Můžu si tedy s dobrým pocitem říct, že to, co vidím jsou svaly a netrápit se něčím, co změnit nemůžu. A i ty fotky zde umístím - "dříve" a "zatím"!

         Cca 6 týdnů cvičení

Holky, co tím vším chci říci - když můžu já, můžete i vy! Každá máme hranice svých možností někde jinde, všechny se ale musíme snažit překonávat samy sebe, jedině tak dosáhneme našich cílů:)!

PS: O cvičení a jídelníčcích, které k tomuto výsledku vedly, se rozepisuji zde http://live-with-myself.blogspot.cz/2012/05/zaciname.html :)