úterý 19. června 2012

Příčina přejídání odhalena...?


Na začátek chci předestřít, že to, co zde napíši, je dost osobní, ale jsem si jistá, že nějaký dopad můj text mít bude a že opravdu může pomoci.


Holky, krásné úterý přeji:)!
Včera už jsem psala o knížce Zbavte se svých kil bolesti od Doreen Virtue. Kniha je určena zejména lidem, kteří se přejídají proto, že jsou traumatizováni zneužíváním v dětství. Pravdou ale je, že rozhodně může pomoci i nám, u kterých je příčina někde jinde - popisují se zde příběhy lidí, kteří zajídali své negativní emoce (strach, vztek, úzkost), nízkou sebedůvěru, nešťastné manželství a podobně. Autorka popisuje terapii jednotlivých klientů a dává rady, jak můžeme postupovat my sami. Pravdou je, že jen tím, že klienti o svých traumatech klienti při terapii mluvili, shazovali nadbytečná kila sami od sebe. Své problémy totiž začali řešit, stoupla jim sebedůvěra a nepotřebovali už útěch v podobě jídla.

Narazila jsem na pasáž, kde se svěřuje mladá pohledná žena. Má průměrnou výšku okolo 160 cm a k tomu 120 kilogramů. Vždy, když se snaží zhubnout, dosáhne maximálně hmostnosti 100 kg, níže se jí klesnout nepodaří. Díky terapii po pár měsících opět klesne na 100 kg a níže se opět váhu nedaří několik týdnů posunout. Terapeutka nyní nasazuje sílu sugesce. Barvitě ženě vylíčí situaci, kdy klientka stojí v koupleně na váze a ptá se, co vidí. Klientka odpovídá, že na váze je cifra 100. A terapeutka navrhne, ať si žena představí číslo 99,5. Žena mlčí. Po pár sezeních si tuto cifru dokáže velice snadno představit a na příštím sezení ukazuje žena terapeutce fotografii, kde jsou její chodidla, váha a číslo 99,5 - opravdu se jí podařilo váhu snížit, poprvé po mnoha letech!

Později se ukáže, že se k ženě nevhodně choval její otec - nezneužíval ji, ale bral ji jako dospělou, povídal jí o svých milenkách... Ta pak měla problém navazovat s muži normální vztahy a protože měla krásný obličej, alespoň své tělo schovávala za tuk. Díky terapii konečně zhubla a brzy si zvykla na to, že je přirozené, že krásná žena dostává komplimenty a muži jsou k ní pozorní.

Pro mne byl příběh jako rána do hlavy - začala jsem najednou jasně vidět souvislosti. Musím říci, že s rodiči jsem měla vztah v pořádku a netuším, kde se to u mě vzalo, každopádně - nikdy jsem o sobě neuvažovala jako o atraktivní (dlouho jsem ani nebyla, to až poslední zhruba dva roky je situace podstatně lepší:)) a více než na vzhled jsem dbala na to, abych byla milá a lidé se se mnou cítili dobře - kamarádky se na něčí oslavu dlouze strojily, já to zkrátila a raději upekla pro ostatní buchtu. Po přečtení příběhu se mi vybavila věta, kterou jsem řekla, když jsem na váze viděla 58 kg - "NIKDY mi neukázala méně než 60". Vždy, když jsem dosáhla 60kg, do několika dní se u mě opět spustilo přejídání. A když říkám vždy, myslím tím opravdu posledních zhruba 5 let, tedy dobu od svých sedmnácti, kdy jsem se začala svým tělem zaobírat. Teď jsem se zvážila, když jsem měla nad 60 a pak až za dva týdny, kdy už jsem měla 58 kg - a výsledek jste viděly samy, do týdne jsem se vrátila k přejídání. Co z toho vyplývá? Není to tak, že bych se přejídala kvůli špatně sestavenému jídelníčku či příliš namáhavému cvičení. Pravdou je, že já sama sobě nedovolila být štíhlejší.

Řeknu vám, neuvěřitelně mě to nakoplo. Nejde mi už ani o to číslo, ale o mě samotnou - nechci se dále shazovat a omezovat svými představami o mě samé. A ano, je mi jasné, že to na vás musí působit pateticky:), ale jsem moc ráda za to, že jsem tu knížku četla a že nyní vím to, co mi předtím unikalo.

7 komentářů:

  1. Vůbec to nezní papeticky! Já ti naprosto rozumím :) Je skvělé, že jsi odhalila příčinu. To je to nejdůležitější, co ti pomůže ten problém odstranit. A abych pravdu řekla, taky se v tom tak trochu vidím. Dlouho jsem vážila přes 60Kg a toužila se dostat na 55-57Kg. Několikrát jsem se k tomu přiblížila a pak vždy rychle nabrala zpět k 60. Přesně jak říkáš, jako bych si nedovolila být štíhlá. Týdny jsem dokázala jíst ukázkově, ale jakmile jsem se blížila k cíli, už to prostě nešlo. Teď už kolem těch 55-57 kilo zase mám, rdši už nebudu pokoušet další hubnutí a budu se jich držet zuby nehty :D

    OdpovědětVymazat
  2. Já se zase dost děsim jak budu vyvádět abych se dostala pod 70 :-(...ale strašně tam tu šestku chci vidět! Je super že s tim takhle bojuješ a hledáš příčiny, když jí budeš vědět, budeš se jí buď moct vyhnout nebo s ní prostě zatočit :-)...jinak gáza má 20-30 nití na cm2, pokud to je na 30 tak už to je tzv. koliko :-D...teď sem zrovna ze zkoušky přišla, dopadla výborně :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jojo to znám moc dobře, sama jsem o tom psala :-)... když jsem měla 65kg tak jsem toužila po 55 kg, jednou jsem na to dosáhla a potom díky ZP jsem se vrátila na 56,7, jsou necelý dvě blbý kila ale já bych je moc chtěla sundat, snad se povede...

    jinak jsem ráda, že sušenky přišly vhod :-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je opravdu zajímavé. Já mám jako takovou "magickou" hranici 58kg, na které jsem právě teď. Taky se mi přes ni hodně špatně dostává. Ještě by to chtělo cca 3-4 kg dolů, tak jsem se rozhodla váhu ignorovat a odnesla jsem ji pryč. Teď držím sacharidové vlny a cvičím 4-5x týdně, mám v plánu se na váhu postavit nejdřív za 14 dní, mám z toho trošku respekt.. Vím že důležitější jsou míry, ale jestli tam bude pořád 58kg tak asi dostanu infakrt :)) Držím ti palce a díky za tento článek!

    OdpovědětVymazat
  5. moc zajímavé, já jsem někde četla, že se často stává, když silně obézní člověk zhubne (i zdravou formou), že se prostě podvědomě cítí pořád obézní až tak moc, že mu to chybí, že je zvyklý na své rozměry a "ochranný obal" a tak není divu, že do několika měsíců jsou kila - vlastně dobrovolně - opět zpátky.
    Děkuji za komentář, zvýšení kalorického příjmu = posledních několik dnů v mé hlavě velice probírané téma ... už se mi i mnohokrát stalo, že jsem to kde komu tady radila, aniž bych si všimla, že já sama bych s tím měla taky něco dělat, mám to za ten necelý rok tak zautomatizované, že mě to ani nenapadlo. opravdu děkuju, už je na čase. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Moje hranice byla vždycky 66 kilo(upřímně doufám, že se to s mým přibráním neposune na sedmdesát, bože). Nasadila jsi mi brouka do hlavy. Zajímavé...
    Já jsem hodněkrát přemýšlela o tom, že mě baví cesta hubnutí. Mít každý týden na váze o něco méně. Ale co až budu u cíle? Budu pořád na tom samém. Tak jsem radši přibrala pět kilo, hehe (ironie). :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělý článek a výborný blog, inspirativní:-) Budu sledovat!

    OdpovědětVymazat

Ráda si přečtu Váš názor:)! Díky za komentář, případnou odpověď najdete opět zde. Sofie