Holky, zdravím vás:)!
Moc mě mrzí, že jsem nepřispívala - neměla jsem sílu a ani svědomí. Vrátila jsem se k přejídání, v plném rozsahu. Jídelníčky byly chvílemi vzorné, většinou ale škoda mluvit. A protože vím, že takto žít opravdu nechci, bylo potřeba zakročit rázněji.
Vše jsem řekla příteli
Všecho, úplně všechno. Do očí jsem se mu nedívala, styděla jsem se, ale snažila jsem se mu upřímně popsat pocity, které se ve mně při tom honí. Rozebrali jsme to z mnoha stran a řekl mi, že až budu cítit, že se něco děje, mám mu to rovnou říct a společně něco podnikneme, stejně tak když nebude doma, mám mu kdykoliv zavolat. A pěkné bylo, že byť on sám moc nápadů neměl (což je jasné, když pořádně neví, o co se jedná), automaticky souhlasil s čímkoliv, o čem jsem řekla, že by mi mohlo pomoci.
...když to teď píši, mám lesklé oči:)
Vypočítala jsem si nový "příděl" živin a energie
Jak jste si asi všimly, napsala jsem si nové "hodnoty", které chci dodržovat. Včera jsem to ještě promýšlela a nakonec je přece jenom upravím směrem dolů, spíše k těm 7500 kJ s tím, že to může být méně i více (řekněme 7000-8000 kJ) a já budu častěji zařazovat zdravé sladkosti a další dobrotky.
S tím souvisí i fakt, že chci přidat na sacharidech, zejména v ovoci:) a také se budu snažit ubrat na bílkovinách. Je fakt, že na stávající způsob stravování jsem si zvykla a jsem spokojená, nemám vůbec hlad, ale určitě to není ideální.
Četla jsem si příběhy jiných a rady, jak situaci řešit
Na stránkách http://www.idealni.cz/Default.asp je sekce Můj příběh, kde si můžete přečíst zkušenosti jiných dívek. Přiznám se, že mi pomohlo si pročíst a zjistit, že se to překonat dá. Dále jsem našla knížku Zbavte se svých kil bolesti od Doreen Virtue. V naší knihovně ji nemají, takže jsem ji stáhla jako e-book na uloz.to. Tomuto způsobu nefandím, ale co se dá dělat. Kniha názorně ukazuje souvislosti mezi přejídáním a stresem. Sice se zabývá zejména lidmi, kteří byli v dětství zneužíváni a nyní mají podvědomě odpor ke svému tělu (u některých pasáží mi bylo hodně smutno a raději jsem je přeskakovala, není to příjemné čtení), ale rozhodně posloužila i mně, která s tím zkušenosti naštěstí nemám. Knížku jsem ještě nedočetla a určitě sem zajímavé pasáže vložím.
Vkládám ukázku, která mě přiměla k zamyšlení. Přiznám se, že se v tom dost vidím...
 |
| Po rozkliknutí bude obrázek ještě větší:) |
Tak, ode dneška zase veseleji. Co je jeden nepovedený týden proti spokojenému životu:), tentokrát mám šance zase o něco vyšší.
A jen tak mezi námi - nedovedu si představit, že bych přítele mohla milovat víc...
A jen tak mezi námi - nedovedu si představit, že bych přítele mohla milovat víc...
To je skvělé, že se k tomu přítel tak postavil. :)
OdpovědětVymazatcha! Už se těším, až ve svém režimu také začnu zvyšovat kalorický příjem - stabilizovaná váha (jestli jsem to tedy správně pochopila). je to jistě záludné a ošemetné, ale chce to si zvyknout a nenechat se zlákat. drz se ))
přítel je moc milý, taková podpora je potřeba .) Držím palce .)
OdpovědětVymazatMoc jsem na tebe myslela celý víkend, protože se přiznám, že mě ta možnost, tj. že se dostavila krize, napadla, když ses celý víkend neozvala.
OdpovědětVymazatA., nevím jaké bolesti a smutky si s sebou neseš z minula, ale jsem si stoprocentně jistá, že jsi dost silná na to, abys to, s podporou milého, zvládla a cítila se lépe.
Moc na Tebe myslím a držím palce!
Je to super že ses svěřila příteli a ještě víc je super to, jak zareagoval :-)...chápu, že si ho teď o moc víc vážíš :-)...a spolu to už určitě nějak zvládnete ;-)
OdpovědětVymazatTiež som si prešla záchvatovým prejedaním v plnom rozsahu. A mojím prvým krokom ako s tým skoncovať bolo, že som to povedala priateľovi. Síce ma nechápal, ale snažil sa a pomohlo mi to. Držím ti palce, ja som sa z toho dostala tak, že som začala jesť ako ostatný, proste raňajky na aké mám chuť, desiatu, obed, olovrant a večeru. Brala som si to, na čo mám chuť. Sama som zistila, že vôbec nemám chuť na čokolády, chleby, chrumky, že to nie je to čo mi chutí. Dala som si domáci koláč alebo zákusok, ale v rozumnej miere, nie aby mi z toho prasklo brucho a našim nič neostalo.
OdpovědětVymazatDržím ti palce :)
V příteli máš obrovskou oporu, je skvělý. A ty taky! Jedno uklouznutí nic neznamená. Alespoň sis prostě zavzpomínala na to, jaké to dříve bylo, jak bylo člověku na nic, jaké nepříjemné pocity vyvolává všechno to jídlo. A uvědomila sis, že zdravý životní styl je pro Tebe to pravé!
OdpovědětVymazatDržím palce a hlavu vzhůru :-*
Pučmeloun
Máš vážně bezvadného přítele :) Určitě je dobře, že jste si o tom takhle promluvili, věřím, že to může hodně pomoci. Záchvatové přejídání není nic příjemného, taky jsem si tím prošla a myslím, že se toho asi člověk nikdy nezbaví na 100%, i když se to může hodně zlepšit. Alespoň já mám takový pocit. Už dlouho jsem se nepřejedla tak šíleně, jako kdysi. Ale občas zažívám ještě ty pocity, stres z jídla nebo toho prostě sním fakt hodně. Je to prostě boj. Dležité je získat převahu a nenechat se tím ovládnout :)
OdpovědětVymazatJe skvělé, že ses svěřila příteli, je Ti skvělou oporou. Nicméně neboj, taková uklouznutí se stávají a osobně si stojím za tím, že jsi na nejlepší cestě se z toho dostat. Možná v budoucnu se Ti to stane znovu, ale bude to přicházet po delších přestávkách, také toho jídla už nebude tolik. Jo, včera jsem po dlouhé době také snědla více než obvykle, ale rozhodně ne v takovém množství jak předtím. A také se ze mě stal "gurmán" a jedla jen vybrané dobroty:)) To je taky úspěch, dřív jsem zbouchala opravdu všechno. To, že ses někomu svěřila, tě posune o krok dál. Vím, že to nebylo nejjednodušší, obzvlášť pokud to dotyčný nezažil - nechápe to. Tak co, je to jen trocha jídla navíc - neznají nacpat se až ke křečím, ke zvracení. Ale podpora je skvělá a rozhodně Ti pomůže. Teď budu papouškovat ostatní, ale máš vážně úžasného přítele:) Budu Ti držet palce!
OdpovědětVymazat